Školské paragrafy

Žáci, rodiče a školské paragrafy

Vzhledem k tomu, že se na vedení školy stále častěji obracejí rodiče s dotazy, proč škola vyžaduje to či ono
potvrzení, uvádíme přehled a citaci nejdůležitějších školských paragrafů, které vymezují práva a povinnosti žáků
a zákonných zástupců. Ve všech případech škola postupuje podle platné legislativy, která je závazná pro vedení školy,
žáky a zákonné zástupce. Pro zjednodušení vzájemné komunikace mezi školou a rodiči jsme na našich webových stránkách
umístili příslušné formuláře, které naleznete  z d e .

 Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců dle platné legislativy

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 21

Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(1) Žáci a studenti mají právo

a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,
b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž
jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
e) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících
se vzdělávání podle tohoto zákona.

(2) Práva uvedená v odstavci 1 mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.

(3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče,
popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 22
Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
(3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni

a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek
týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka
nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné
pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 28
Dokumentace škol a školských zařízení
(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:

f) údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo
zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento
údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,
i) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresu pro doručování písemností, telefonické
spojení.

(3) Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:

d) údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo
zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole
tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,
g) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 30
Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád
(1) Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje

a) podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných
zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s
pedagogickými pracovníky,

(3) Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným
způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a
obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 36

Plnění povinnosti školní docházky
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku,
pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku
kalendářního, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně
přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února
kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském
obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen “spádová škola”), pokud zákonný zástupce nezvolí
pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy
tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit
povinnou školní docházku.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 37

Odklad povinné školní docházky
(1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně
zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je
žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře.
Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

(2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné
školní docházky.

(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní
vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně
v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

(4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň
zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské
školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 38
Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území
České republiky
(1) Žák může plnit povinnou školní docházku také

a) ve škole mimo území ČR
b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo inzulárním úřadu ČR

(2) Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odst.1, plní povinnou školní
docházku formou individuální výuky

(3) Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, je zároveň žákem spádové
školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka.

(4) Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu
plnění povinné školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, popřípadě adresu místa pobytu žáka
v zahraničí a adresu školy v zahraničí. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v
odstavci 1 písm. a) nebo b) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
 

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 49

Průběh základního vzdělávání
(1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce
žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o
této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje,
zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii
dokumentace žáka ze školní matriky.

(2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním
postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení odborného
lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka.
Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o
organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 50

(1) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních
dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve
vyučování stanoví školní řád.

(2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce
zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době
vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné
doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední
vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

(3) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování,
stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání
podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené
vzdělávání podmínky.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 52

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních
dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti
nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

(5) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval;
tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných
zdravotních důvodů.

(6) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po
posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 55

Ukončení základního vzdělávání
(1) Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených
tímto zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však
do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.
 

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 60

Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
(2) Uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče podává přihlášku ke vzdělávání ve střední škole řediteli
školy, v níž uchazeč plní povinnou školní docházku, v ostatních případech řediteli střední školy, a to na předepsaném
tiskopisu a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Součástí přihlášky nezletilého uchazeče je jeho
souhlasné vyjádření. Přihlášku lze pro první kolo přijímacího řízení podat pouze na jednu střední školu.

(3) Ředitel školy vyhlásí přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V rámci přijímacího
řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým
vzdělávacím programem základního vzdělávání. Pokud ředitel školy rozhodne, že se přijímací zkouška nekoná, informuje
o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.

(7) Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče
do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo ode dne rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 20. dubna.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 62

Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou
(1) V rámci přijímacího řízení do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým
vzdělávacím programem talentová zkouška, vyhlásí ředitel školy přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím
právním předpisem.
 

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 88

Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři
(2) Přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se koná formou talentové zkoušky. Při organizaci talentové zkoušky
se postupuje podle § 62 s tím, že ředitel školy zašle po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky uchazeči nebo zákonnému
zástupci nezletilého uchazeče rozhodnutí o přijetí či nepřijetí ke vzdělávání v konzervatoři, a to nejpozději
do 10. února.

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 167

Školská rada
(1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy
umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli
a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu
školskou radu. Při vyšší odborné škole se školská rada zřizuje vždy samostatně.

(2) Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád. Třetinu členů
školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu
volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které nejsou zřízeny
státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, plní úkoly zřizovatele podle věty první a druhé ředitel školy.

(5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků nebo zletilí žáci a studenti stanovený počet členů školské rady
ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.

 Zákon č.91/1998 Sb., o rodině, § 36 a 37 , kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb.

Rodiče zastupují dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé.
Nemůže-li dítě zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán sociálně právní ochrany dětí.
Mohou však nastat tyto případy:

– dojde-li k rozvodu rodičů, soud upraví práva a povinnosti k dítěti a soud svěří dítě do péče jednoho z rodičů, školy a
školská zařízení musí tento stav respektovat, například při předávání zpráv o prospěchu a chování žáka,
– žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, v nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi
rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů,
– jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, náleží rodičovská
zodpovědnost druhému rodiči. Totéž platí, je-li jeden z rodičů rodičovské zodpovědnosti zbaven a nebo je-li výkon jeho
rodičovské zodpovědnosti pozastaven.

Soud může svěřit dítě do pěstounské péče, podmínky stanoví zvláštní předpis.
Škola proto musí v konkrétních případech rozlišovat, kdo je zákonným zástupcem dítěte a jaká je jeho míra povinností a oprávnění v zastupování.

 Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, § 2

(1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně
příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací
činností školy.